Lidský život je neuvěřitelný. Právě jsem si uvědomil, že spousta drobných manýrů, tónu a dokonce i pauz v některých větách a frázích v mých slovech je velmi podobných těm, které používá moje matka. Jistě, čekala jsem to, ale když jsem jí to řekla, řekla, že její vlastní matka (moje babička) má také hodně podobností v tom, jak mluví. Což mě pak přivedlo k otázce: 'Jaká byla tvoje babička? Jsou tam nějaké podobnosti ve vzoru?' Na to přestala, ale pak po zamyšlení začala vyjmenovávat několik po druhém! Ukázalo se, že mnoho mých gest, rytmu, dokonce i způsobu smíchu lze vystopovat k předkům, kteří žili zhruba před 120–150 lety, jen jsme neměli nástroje, jak je zaznamenat a potvrdit.