A stejně jako Daniel, Ocitám se v lví doupěti. Kde tma obklopuje a snaží se aby mě pohltil. Kde nade mnou visí stíny, posmíval se mi a posmíval se mi. A já tam ležel, uprostřed toho všeho. Ze strachu, že budu znovu pohlcen propastí, ze které jsem tak zoufale utíkal. Ale pak malý paprsek světla, jako ten z zchátralá střecha se leskne ve tmě. Světlo mě láskyplně volá, "Soustřeď se na mě, dítě, ne na bolest, Ne strach, ne temnota. Soustřeď se na světlo, soustřeď se na mě." I ve tmě, Světlo světa je se mnou.

Bůh řekl "ne" Já: "Bože, vezmi mi zlozvyk." Bůh: "Ne. Není to na mně, abych to bral, ale pro Ty se vzdát." Já: "Bože, udělej mého autistického vnuka celistvým." Bůh: "Ne. Jeho duch JE celistvý, jeho mysl a tělo jsou jen dočasné." Já: "Bože, dej mi trpělivost." Bůh: "Ne. Trpělivost je vedlejším produktem útrap; není to uděleno, je to naučené." Já: "Bože, dej mi štěstí. Bůh: "Ne. Dám ti požehnání. Štěstí je na tobě." Já: "Bože, ušetři mě bolesti a utrpení." Bůh: "Ne. Utrpení tě odděluje od světských starostí a přibližuje tě ke mně." Já: "Bože, dej mi všechno, co bych si mohl užívat život." Bůh: "Ne. Dám ti život, abys mohl užij si všechno." Já: "Bože, pomoz mi milovat ostatní tak, jak ty miluješ mě." Bůh: "Ahhh, konečně máš nápad."

Ne, je to v Božích rukou