Fascinující je vidět tak polarizovanou reakci na tento článek (většinou negativní), která tvrdí, že je nihilistické uvažovat o tom, že lidé v průběhu historie prožívali stejné emoce různě... Myslím, že to ukazuje na naši touhu po univerzalitě a "moderním osvícenství", ale realisticky i během jednoho života – kdo jiný necítil smutek, strach, štěstí, lásku v různých podobách podle času a místa? Tato myšlenka, že "prožívání emocí" se může lišit, bude ještě výraznější, jak budeme pociťovat stále větší plochost a jednotvárnost, jak se AI stává více lidskou.