Myslím, že je konečně čas říct pravdu. Letos v létě jsem letěl do Thajska. Nic nebylo divné. Pracoval jsem, odpočíval, prozkoumával. Hlavně kolem Patongu, místa, kde noci nikdy nekončí a hranice mezi lidmi se rozmazávají. Obvykle se zhroutím brzy, každý den je pro mě náročný pracovní cyklus. Ale tu noc mě něco nedrželo vzhůru. Tak jsem šel rovnou na ulici párty. procházet jí... opilí, spálení od slunce turisté, kteří dopíjejí koktejly. Dívky, které volaly klienty, už vypadaly unaveně. Další noc, málo peněz, šéf nebude spokojený. Pokračoval jsem v pohybu a najednou jsem uslyšel známý hlas. Turista z Londýna, kterého jsme potkali na pláži pár dní předtím. Křičel mé jméno, mával mi. vypadal vyčerpaně, ale usmíval se, jako by právě viděl rodinu. Přišel jsem a pozdravil. Dívka k němu přišla, objala ho, ale rysy tváře byly... jiný. Jeho úsměv okamžitě zmizel. Naklonil se a zašeptal mi do ucha: Jedna mince může změnit tvůj život. Probudila jsem se....