Vidět, že všichni vzpomínají na minulost, vzpomínají na minulost, je to velmi inspirující, škrábu se na uších a tvářích a chci napsat něco o protiútoku, ale opravdu to nedokážu napsat, nedokážu si to vymyslet, můj život je obyčejný. Zdá se, že neexistuje žádný uzel, který by se dal shrnout jako propast nebo zlomový bod. Většinou jsem prostě nechal plynout s plynutím času, bez náhlého pádu nebo náhlého vzletu. Pokud musíš něco napsat, Možná stále přesně vím, co dělám, a jsem ochoten v tom pokračovat. Zní to obyčejně. Ale pro mě teď už to stačí. 🫡